Bella a Sebastián

Kamelot

1:PF#aměť mě tahá za rukF#4susáv a vláčí do dětstvHí,
na louku čtyřlístG#mků, co trháš pro štěsC#7tí,
F#v koutě má duše dětinsF#4suská, se choulí do peřHí,
v tom tiše zaklepG#mou a stojí u dveC#7ří.
R:F#mBella má a SHmebastián,
Ev proudu třpytů čAekají tam,
Dnikdo balkón C#7neotvíral,
nikdo F#4susnezvonil k nF#ám.F#m 
Úsměv důlky Hmdo tváří hnal,
Ev očích úžas a kAdo by se bál,
Dto nebyl sen, co k rC#7ánu se zdál,
co k F#4susránu se zF#dál.
2:Spěchám tou známou ulicí, je tichá, už se spí,
tma oči zavírá, jak mračna růžoví,
jdu domů a výtah přivolám a v horním poschodí,
můj úžas procitá, když bleskem uhodí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:13:25.003+00:00
Výsledky hledání: